Ve čtvrtém rozhovoru jsme vyzpovídali posledního z naší trojice top managmentu Chief Client Officera – Vítka Vávru. Jaká byla jeho cesta?

Jak ses dozvěděl o Grantonu?

Granton jsem vůbec neznal, první kontakt přišel přes kolegu z Accenture, Martina Sivoka, který mi na konci roku 2017 domluvil schůzku s Honzou Kubou. Ta schůzka pro mě byla neobvyklá v tom, že se Honza více zajímal o to, co chci, co je pro mě v práci důležité a v čem se chci dále rozvíjet. Věnoval mi hodně času. Ten upřímný zájem mě nalákal, abychom se sešli ještě několikrát znovu, a nakonec se mě zeptal, co by mě konkrétně přimělo do Grantonu nastoupit. V té době jsem měl velký zájem o oblast business developmentu, a Honza se mnou rovnou vymyslel vývojovou trajektorii, kde bych se na jejím konci ve výsledku mohl v Grantonu věnovat BD až z padesáti procent. Jeho návrh se mi zalíbil, finanční stránka mi také dávala smysl, a tak jsme si plácli.

Nebál jsi se opustit velkou společnost a jít do poměrně malého start-upu?

Bral jsem to trošku jako risk, zvlášť když jsem před tím byl v Greysonu, kde jsem byl spokojenej, měl jsem tam dobré jméno, dobré hodnocení a když jsem chtěl odejít, tak mi dokonce chtěli slušně přidat. Problém v Greysonu byl v tom, že jsem si nedokázal najít dost příležitostí právě k business developmentu.

Naopak v Grantonu jsem cítil šanci nabalit víc věcí přímo na sebe a možnost vydobýt si místo blíž vedení, a tak mít i blíž k rozhodování ohledně postupu celé společnosti.

Risk to sice trochu byl, ale já riskuju rád. Věřil jsem, že to bude dobrá volba.

Na jaké pozici jsi v Grantonu začínal a co děláš teď?

V Grantonu jsem začínal jako IT analytik na projektu v Generali. Tady jsem na sebe postupem času začal namotávat různé kontakty, což byl můj první krůček do business developmentu. Dovedlo mě to k získání pozice Client Managera – člověka, který zastupuje Granton u klienta, získává poptávky a buduje vztahy. Získávání kontaktů mi šlo a z Generali se brzy stal náš významný klient.

Se získanými zkušenostmi jsem se nebál oslovit i další potenciální klienty a hledal cesty, jak naši působnost rozšířit.

Po nějaké době jsem přešel současně jako konzultant a Client manager na Škodovku. V tu chvíli už jsme cítili, že přišel čas rozšířit náš business development tým a vybudovat recruitment tým.

Celá tahle cesta vedla k tomu, že jsem se posunul na pozici Chief Client Officer. Mám na starost veškerý Business development, vztahy s klienty a obchodní tým. Pod moji zodpovědnost spadá dále i to, jaké prodáváme služby a jak kvalitní máme konzultanty.

Když jsi zmínil ten recruiting, potkal jsi se někdy s nějakou zajímavou otázkou při pohovoru – ať už jako účastník nebo pohovorující?

Já si oblíbil tuhle, ale moc lidí ji nevyřešilo, tak jsem ji přestal používat (smích).

Na dostihu běží 25 koní a každý běží jinou rychlostí. Vy chcete zjistit, kteří 3 koně jsou nejrychlejší. Nemůže vypustit všechny koně do jednoho závodu najednou, protože na dostihovou dráhu se vejde jen 5 koní vedle sebe. Nemáte stopky a nemůžete nijak změřit, jak rychle který kůň běží. Pouze vždy víte pořadí, jak koně v závodu doběhli.

Kolik nejméně musí proběhnout závodů, abyste si byli jisti, že víte, kteří 3 koně jsou nejrychlejší?

(Správné řešení hádanky je na konci článku, zvládli byste ji?)

Jak tě baví práce s lidmi z pozice business developmentu?

Přijde mi, že hodně záleží na náladě obou stran. Často se mi stává, že i v momentě, kdy druhá strana není zrovna pozitivně naladěná, dokážu atmosféru rozhovoru naladit na lepší notu, ať už skrz příjemné vystupování nebo prostě snahou nakazit druhého mojí dobrou náladou.

Navíc, já se nerad vzdávám, a proto se snažím i zpočátku nepříjemné rozhovory nějakým způsobem rozvíjet. Lidi si od přírody rádi povídají, a i právě díky delšímu rozhovoru se často nakonec dostaneme ke společným tématům, začneme si důvěřovat a vytvoří se prostor pro spolupráci. Takový úspěch mě pak vždycky potěší a nabije na další interakce.

Proč Granton?

Díky tomu, že Granton zatím není obrovská společnost, je zde prostor investovat do lidí, aby se mohli rozvíjet a posouvat se. Každý má u nás možnost vymyslet si vlastní vzdělání a rozvoj a učit se od zkušenějších kolegů. Asi proto máme v našich řadách tahouny celých projektů a často ty nejlepší z celého týmu u klienta. Řada z nás se navíc aktivně zapojuje do aktivit pro další posun Grantonu nad rámec práce u klienta. Baví mě mít kolem sebe motivovaný a inspirativní lidi, se kterými můžu spolupracovat. Navíc jsou to zároveň lidi, se kterýma je zábava a rád s nimi trávím čas. Ať už na meetingu nebo v hospodě. Proto Granton (smích).

Kde vidíš hranici mezi tím, být s kolegy kamarád a udržením určité hierarchie?

V mých očích je tradiční pyramidová hierarchie trošku styl 90. let, oproti tomu, jaký styl je podle mě vhodný dnes. Dřív, když byla společnost více zaměřená jen na výsledky a lidé očekávali direktivní řízení, možná dávalo smysl na lidi tlačit a držet je v práci 12 h denně. Věřím, že to tak některým firmám a lidem funguje doteď, ale může to fungovat i jinak a snad lépe (smích).

Schopní lidi mají ambice a chtějí se sami dál rozvíjet. Ty pak nemusíš k ničemu tlačit, protože v sobě mají odpovědnost jak k firmě, tak hlavně sami k sobě. Navíc v momentě, kdy uvidíš, že lidi kolem tebe se o něco snaží a snaží se svoji práci někam posouvat, tak to strhne i tebe.

Ať už kolega, šéf nebo kamarád, tak jsme samostatně smýšlející jednotky. Každý má vlastní cíle, nápady a dokáže částečně řídit a vyhodnocovat svou práci. Proto si nemyslím, že je důležitý nějak násilně udržovat hierarchii. Když do firmy přijímáš ty správně nastavený lidi, tak vše může fungovat na vzájemným respektu a dohodě.

A je tenhle systém přátelské a rodinné atmosféry podle tebe udržitelný s růstem firmy?

To se uvidí (smích). Čím je ve firmě více lidí, tím je obtížnější držet osobní vazby. Na společných akcích se znáš jen s lidmi z tvého týmu a na hlubší přátelství se nevídáte dost často.

I nás to možná čeká. Pokud se stane, že vyrosteme do stohlavý firmy, už nebude pro všechny jednoduchý dostat se s Honzou na pivo, anebo jet na společný výlet, kde budeme téměř všichni.

Ale věřím, že to udržitelný je, pokud budeme mít v týmu dost lidí, se kterými budeme společně na atmosféře pracovat a rozšiřovat ji mezi nově příchozí. Samozřejmě k tomu potřebujeme mít systém a neúnavně se o to snažit a to děláme. Myslím, že u úspěšných mladých lidí je vidět, že je pro ně klíčový nejen úspěch, ale i samotné prožívání práce. Chtějí se v ní cítit dobře a trochu ji vnímat i jako takový druhý domov, když už tu člověk tráví skoro třetinu života. A díky tomu v ní jsou i dobří a rádi vrátí zpět svoji energii mezi lidi ve firmě.

Uvědomuju si, že v podnikání jde v první řadě o výsledky a o peníze, protože z toho budeme všichni žít, ale pokud neudržíme tu dobrou atmosféru, tak začnou někteří lidi odcházet, zvýší se nám náklady, sníží efektivita práce a bude se to dál sypat. Žádný kouzelný recept, jak atmosféru udržet nemám, ale vím, že když na tom budeme neustále pracovat, tak se to bude dařit.

Když se podíváš do minulosti svojí kariéry v Grantonu, je něco, co bys udělal jinak?

Určitě dost věcí, ale asi nejdůležitější by byl můj přístup k lidem. Já sám jsem soutěživej člověk a snadno sám sebe namotivuju, baví mě, když jsem do něčeho zapálenej, a když v něčem můžu vyhrávat. Problém byl v tom, že jsem myslel, že takový jsou všichni.

Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že všichni to nemusí mít nastavený jako já, že mají jiný způsob uvažování a přístup k práci. Až časem mi došlo, že to není vždycky špatně. Zjistil jsem, že jinak nastavený lidi můžou mít často lepší nápady než já, jiné pohledy na věc a jen je potřeba najít ten správný způsob komunikace, abychom k sobě tu cestu našli.

Co bych teda udělal jinak?

Už bych na kolegy tolik netlačil, nesnažil se jim podsouvat, ať se víc snaží a postupují obdobně jako já, že jim to přinese úspěch. Teď se snažím víc ptát, vcítit se do druhého, ale samozřejmě mi to občas ujede. Úplně změnit se zas nemůžu (smích).

Kde bys rád viděl Granton za dalších 10 let?

Líbílo by se mi, kdyby byl Granton i za 10 let stále firmou, kde se budou lidi cítit, že kolem sebe mají super lidi, od kterých se můžou inspirovat, protože jsou ve svých oborech jedni z nejlepších, ale i si zajdou na pivo zanadávají na projekt, ženu (smích), budou se přátelsky popichovat a vykládat si nekorektní vtipy. Byl bych rád, kdyby se nám povedlo vyrůst na mezinárodní firmu a měli pár set lidí. Chtěl bych, aby Granton fungoval v tomhle množství na principu samořídících týmů, kde budou proudit nápady, každej by měl ve firmě slovo a prostor na seberealizaci. Chtěl bych, abychom se i nadále v nějaký formě scházeli – třeba ne všichni, ale v nějakých skupinkách, kde by se udržoval ten rodinnej a pozitivní duch. To bych Grantonu hlavně přál, aby tahle skvělá atmosféra z něj nevymizela.

Výsledek hádanky:

A: 5 races (all) + B: 1 race (winners) + C: 1 race (last five) = 7 races

A

B

C

8 - 3

Thank You For Your Vote!

Sorry You have Already Voted!

Sdílet

Přečti si další články

Granton life

Rozhovor s Mimi

Co bylo tím velkým krokem k tomu si říct „Chci pracovat v zahraničí?“ Jak už

Granton life

Outing – Český Krumlov

25.8. ve čtvrtek jsme odjeli na druhý letošní firemní outing do Českého Krumlova. Když jsem