Budování Grantonu

V dalším rozhovoru ku příležitosti desátého výročí od založení Grantonu vám bude vyprávět o svých začátcích náš COO Tomáš Skácel. Tak čtěte dál!

Jak dlouho už jsi v Grantonu?

Tak já jsem v Grantonu víceméně od jeho založení. Granton vzniknul v lednu roku 2012 a já do něj oficiálně nastoupil, pokud si dobře pamatuji, v červnu 2012.

Říkáš oficiálně, znamená to tedy, že jsi byl do Grantonu nějak zapojený už dříve?

Nejde říct, že bych byl vyloženě zapojený, ale ty diskuze o mém zapojení jsme vedli už několik měsíců předem. Já jsem byl zaměstnaný, měl jsem svou výpovědní lhůtu, takže vůbec udělat takové rozhodnutí několik měsíců trvalo.

Když jsi zmínil ty diskuze, znamená to tedy, že tě Honza sám aktivně oslovil?

Honza mě aktivně oslovil, protože jsme se znali už z předchozího společného projektu. Měl se mnou dobrou zkušenost a otevřeně mi řekl, že jsem ten typ člověka, s kterým by chtěl spolupracovat, a který sedí do konceptu firmy, kterou zakládá.

V té době jsi měl své jistoty, co tě přimělo je opustit a následovat "blázna" do začínající firmy?

Tak snad už je to promlčený, když je to už deset let nazpátek (smích) a tehdejší zaměstnavatel se snad taky nebude zlobit. Ale ta situace byla strašně paradoxní. Těsně předtím, než jsme začali s Honzou jednat, mi nabídli povýšení z analytika na konzultanta, což s sebou neslo i výrazné zlepšení platových podmínek. I přesto za mnou ale Honza přišel s lepší nabídkou, která slibovala zajímavější popis práce s větší samostatností a odpovědností a já v té chvíli hledal výzvu. Neměl jsem děti a žádné jiné závazky a po poradě s manželkou jsme se shodli, že to za to riziko stojí a kdy jindy, když ne teď?

Jak proběhl celý tvůj přestup?

Celý to bylo jasně komunikovaný a (Honza – pozn. redaktora) mi garantoval, že dostanu svou mzdu bez ohledu na okolnosti, případné problémy s fakturací nebo cokoliv jiného. Tyhle problémy tedy ode mě byly vždycky odfiltrovaný, i když tedy přiznám, že Honza se mnou vždy vše otevřeně komunikoval a v těch začátcích jsme se vzájemně podporovali.

Nedávno jsme spolu řešili klíčové milníky firmy a zrovna to tvoje první zapojení na projekt proběhlo docela zajímavě. Chceš nám k tomu něco říct?

Byla to hodně zvláštní a vlastně i docela příjemná situace z toho pohledu, že Honza mě chtěl do své firmy a zároveň si mě bývalý kolega a manažer vyžádal na svůj projekt na T-mobile. To byla velmi příjemná situace, že mě chtěli zároveň dva lidi, kteří mě znali a měli o mě zájem na základě mých schopností a zkušeností, tak to mě pohladilo na duši. Nejzajímavější ale bylo to místo, kde se schůzka konala. Kousek od budovy T-mobile je KFC zařízení, kde jsme ve druhém patře seděli a domlouvali první business Grantonu.

Jak jste se dostali právě do KFC?

Byl to právě nápad toho manažera, který mě chtěl a snažil se najít blízké místo s parkovištěm, abychom se mohli rychle sejít a domluvit se.

Za tu dobu, co jsi v Grantonu, kde si začínal jako konzultant, jsi se docela vypracoval a máš teď vysokou pozici COO firmy. Jak probíhal proces té transformace z Honzova známého, kamaráda až do této pozice zodpovědnosti za Honzovo "dítě", aka firmu?

Já bych otevřeně řekl, že to bylo hodně o vzájemném budování důvěry. Samozřejmě, že nějaká ta elementární důvěra tam byla už od začátku, jinak bych do toho nešel ani já, ani on, ale Honza na ni navázal tím, že se mnou otevřeně diskutoval situaci firmy, zapojení na různých klientech, atd. Zároveň poslouchal moje názory a nechával se jimi inspirovat, což pro mě bylo hodně důležitý… Po zhruba roce, roce a půl jsme se o tom i s Honzou začali bavit a načrtli jsme tuhle mou kariérní cestu. Bylo tam však spoustu milníků, na kterých jsme se vzájemně oťukávali – např. cesta do Ameriky (o které se dočtete v dalším článku, pozn. redaktora). Postupně jsem se stal client managerem na T-mobile a nakonec s Honzou na terase dával dohromady i vizi naší firmy… A právě vize firmy založené na lidech a osobním přístupu je to, co mě v Grantonu drží doteď.

Co všechno máš teď v rámci Grantonu na starosti?

My s Honzou to často zjednodušujeme na to, že mám na starosti to samé, co Honza, tzn. strategické rozhodování o budoucnosti firmy – růst klientské báze, investice, zajišťování spokojenosti a rozvoje našich konzultantů. Vedle toho si pořád udržuju práci na našich klientech, kde už působím spíše na těch expertních a větších rolích, abych neztrácel kontakt s tím, jak se ta naše oblast vyvíjí, jaké jsou nové trendy, atd… Dříve nebo později už ale budu zodpovědný opravdu full time za strategické řízení Grantonu.

Za těch deset let, co tu jsi, co považuješ za největší úspěch svůj a celé firmy?

Za ten svůj považuji moment, kdy se nám kolem roku 2016 podařilo nárazově do firmy dostat vlnu lidí, kteří nyní tvoří vrcholový management a jádro Grantonu. To byl moment, kdy ta firma opravdu nabrala směr, který jsme s Honzou zamýšleli.

Úspěch firmy je asi hodně subjektivní, ale za mě to byl moment, kdy jsme měli na T-mobile opravdu hodně lidí na klíčovém strategickém projektu a zvýšili jsme tak viditelnost firmy na trhu. A hrdě můžu říct, že Granton lidi byli jedním z klíčových faktorů úspěšného dokončení tohoto projektu.

Je v historii Grantonu něco, co by se dalo označit za neúspěch?

Tak určitě jo. Já uznávám tu filozofii, že pokud jsi aspoň jednou neuspěl, tak nemáš šanci uspět. Za náš neúspěch považuji třeba neúspěšnou americkou expanzi. Ta nás ale donutila se opravdu pořádně zamyslet nad firemní vizí a to nás hodně naučilo.

S Honzou jste teď docela sehraná dvojka, dokonce používáte svůj "manažerský plurál". Dostáváte se i tak k nějakým neshodám? A jak je řešíte?

Naštěstí náš manažerský tým tvořím já, Honza a Víťa, takže se nikdy nemůžeme dostat do úplně patové situace. Když jsme na rozhodování tři, tak jedna strana vždycky převáží. Výhodou zároveň je, že se povahově doplňujeme.

Kterou povahu máš ty?

V rámci zpětné vazby mi říkají, že jsem spíše ten mediátor a obrušuju hrany a snažím se najít společná řešení. Já se ale zase na oplátku nechám vést jimi, když je potřeba udělat odvážnější rozhodnutí.

Mám tu pro tebe poslední otázku. Co bys popřál Grantonu do dalších deseti let?

Já bych mu paradoxně rád popřál, aby se bez nás za těch deset let už obešel. Protože firma by nikdy neměla stát na konkrétních lidech, ale na hodnotách, filozofii a myšlence, kterou žijí všichni ti lidé ve firmě. A já bych si přál, aby Granton takouvouhle firmou byl.

1 - 0

Thank You For Your Vote!

Sorry You have Already Voted!

Sdílet

Přečti si další články